Dnes jsem prošel další zkušeností – ukázkou vyřezávání pro skupinku asi 10ti brontosaurů. Krásný pocit z nadšení pro řezbu noži! Netrvalo dlouho a přidali se první odvážní dost, vzali si svůj kousek větve z nedávného průklestu a nechali fantazii pracovat na designu té své, jedinečné lžice. Baví mě předávat něco z umění tvarování krásného dřeva pomocí nejzákladnějších, jednoduchých nástrojů – sekery, nože. Znovu se opakuje překvapení z použití ještě čerstvého dřeva. A s možností vyzkoušet pěkně lesklá ostří se objevuje radost z lehkosti řezu – několik tahů a vše mimo vytušenou představu o podobě se kupí mezi námi z barevných dřevěných chipsů. Několik rad k technice, funkčnosti. Bez zkušeností je to velmi cenné. Samostatná invence je ale zřejmá a jasně se promítá do dimenzí vznikajících předmětů. Dvě a půl hodinky je dost málo pro stvoření dobré lžice, máme jen několik nožů a přece se daří pár kousků, které už stojí za to vzít na zkušku k společnému obědu:-)
Skvělý trénink designu, fajn atmosféra sdílení myšlenek soustředěných ve volném stylu okolo tvorby té chvíle. Dá se brát se i ještě hlouběji, procházet sebou, ztratit se na chvíli, něco objevit. Jen dotek, možná začátek..jedna z cest na které se člověk učí také získat užitečné věci bez nutnosti zajet do nákupního centra. Jak snadno můžeme vytvořit v čem směňujem kus sebe! Dětská dovednost.
V továrním pojetí odosobněná všední věc, trendy – lžice. Nástroj pro dopravu potravy, sousta do pusy, každopádně. Ta vyřezaná je v mnohém víc.
