Čím je mi Slöjd a co dál/What’s Sloyd for me and ahead

Magické slovo, které jsem poprvé viděl vyřezané v zdobném, skoro runovém stylu do víčka krabičky na zahnutý nůž Jogge Sundqvista. Rozhodně mi přišlo jako zaklínadlo na nějakém artefaktu dávných dob Středozemě. Je v tom samozřejmě trocha fantazy, ale právě protože by mohlo tohle slovo být na bráně do světa, kde si lze plnit přání a přesto je to svět více skutečný a hmatatelný, spjatý s odpovědnějším životem než ten za slovy reklamních spotů anebo virtuálna na displeji. Sloyd patří jinam, přestože třeba po Instagramu mnozí svou tvorbu sdílíme, ať už pro radost, inspiraci ostatním nebo jako reklamu vlastní tvorby. Slojd pro mne znamená hlavně volnost, lehkost pro kreativitu a pokoru k tomu co příroda sama nabízí, sdělení předmětů utajená člověku, který nezná tenhle jazyk, resp. nedokáže rozpoznat postupy ani kvalitu materiálu. Je snadné rozvíjet vnitřní dialog, vnímat pocit, myšlenku, často ještě i všemi smysly, uchovanou někdy jako v básni, existující v předmětu, který má tvar a nějaký účel. 

A co vlastně znamená slöjd jako cizí slovo v překladu, kam tradičně patří? Je to řemeslné umění a způsob tvorby vašima rukama a zároveň původem patří k člověku, který „není nešikovný“ a dokáže si s pomocí několika prostých nástrojů vyrobit lecos do výbavy – lžici, misku, židli, stůl, šperk a nesčetně dalších předmětů.Snad i pěkný dům, což ale vyžaduje více dovednosti, kterou si člověk osvojí teprve časem tvrdou prací jinde než doma za pecí a což samozřejmě spadá do tesařiny. Jistě tu ale je přímé spojení v práci se sekerou a dřevem jako materiálem, alespoň pokud tvoříte funkční předměty, u kterých záleží na vlastnostech zvoleného druhu dřeva i samotné znalosti „jak na to“ a ještě k tomu pracujete se dřevem čerstvým. 

Sloyd byl zaveden jako jeden z předmětů do finského a švédského školství, pro celostní rozvoj dovedností jako je koordinace pohybů v závislosti na zraku, přesnost, schopnost ocenění kvality řemeslného zpracování a rukodělné, fyzické práce. Sloyd nebo hemsloyd se může pojit i s dalšími domácími rukodělnými odvětvími, jako práce s textilií a další, nejčastěji je ale užíván ve spojení s prací se dřevem. 

Užívané nástroje jsou prosté – pila, sekera, nůž a další jako vrtáky, poříz, štípák atd. pro větší a náročnější projekty. V různých obměnách tvarů. Někdy i stroje jako pásová pila nebo bruska a vrtačka ač je vysoce oceňována právě prostota postupů a dovednost člověka tvořit bez nutnosti napojení na systém. 

Naučil jsem se mnohému od mistrů, kterým je slöjd nebo anglický sloyd vlastní nebo jej dobře znají, ale vlastně nejde o import nějaké jiné kultury k nám, ač se můžeme označit za zemi a společnost tomu otevřenou, kde se střetává mnoho kulturních vlivů z celého světa. I u nás byl dříve tento způsob výroby běžný a má svou originalitu. A podobně jako je známa japonská tesařsko-truhlářská kultura, díky tomu, jak si tamní tradice práce se dřevem váží, slöyd se silným zázemím tradice ve švédské kultuře se stal inspirací renesance práce se dřevem. Také má blízko k anglo-americkému pojmu greenwoodworking. U nás se pomalu, nicméně ještě během toho krásného času zrání, dostává krása ručně řezaného nádobí, náčiní a dalších předmětů do podvědomí. Vrací se v nových knihách a reedicích, ve kterých je naše tradice zaznamenaná a především díky několika lidem, kteří hledají cestu životních alternativ anebo vnímají, jak právě do této doby vše bezvadně zapadá, zůstává živoucí. 

Na některých školách dostává podpora zručnosti větší prostor. Bylo by zřejmě dobré nechávat už dětem svobodu volby zaměření skrz celou dobu studia. Několikrát jsem slyšel, jak těžké je dohánět učivo při přestupu na školu klasickou. Nebylo by ale velkou pomocí právě dostatečné ocenění řemeslné výroby a podpora dosažení vysokého stupně dovedností např. výměnnými programy, možností učit se přímo od zkušených a úspěšných řemeslníků, aby existovala i alternativa v jiných směrech? Na kvalitě práce jistě záleží. Nicméně, to je jen zamyšlení, neznám dobře situaci na řemeslných oborech u nás. Ale z toho, co jsem slyšel to mnohde není nijak slavné. Umělecké školy jsou na tom jistě lépe. Záleží ale hodně na člověku samotném s jakou rozhodností si jde za svým. 

Při ohlédnutí za vyloženě učednickými lety práce se dřevem musím říct, že nejvíc poznání o čem to vše může být mi dala až práce samotná a snaha o osobní rozvoj. Je ale velmi dobré se učit z práce dalších řemeslníků, třeba i jiných tradic. Všímavost, ne jen bezduché kopírování, je důležitá a přínosná i když vám může připadat, že se tak všechno doslova vleče. Být pomalý je někdy i dobré. První mi byl inspirací a zdrojem japonský styl práce, obdiv k dovednostem tamních daiku a dalších řemeslníků, umělců. V samotném Japonsku jsem ale nebyl. Jsem velmi rád, že jsem poznal část tradice práce se dřevem z jedné části Evropy, zkušené mistry svého řemesla a díky tomu i mnoho dalších zajímavých lidí s podobným cítěním a touhou tvořit s upřímností, pokorou a odhodláním nenechat se zavalit spotřebním brakem a jít touto cestou, užívat si fakt, že je nám společná. 

A člověk se pořád učí, je to třeba, kéž ten duch nezestárne:-) I u nás je a bude jistě co a od koho se učit starým postupům pro tvorbu mnoha jiných věcí, v dnešní době užitečných a krásných.

V textu jsem pro přesnost užil některé informace z článku zde, kde je v angličtině další popis původu slova sloyd a prostředí v němž vzniklo.

/

A magical word i have seen chipcarved by Jogge Sundqvist in a pretty, almost runic way. For sure it was like a spell written on some artefact of days past, days of Middle-earth. A bit of fantasy of course though it could be also written on the gate to the world of wonders where there your wishes can be fulfilled and still it is much more real world you can have in your hands connected to more responsible life than that of consuming marketing spots or the virtual one displayed on our devices.Sloyd is different, although many of us share on Instagram for joy, inspiration to others or presentation.  Sloyd means to be free, lightness of creation and humbleness to what the nature that surounds us has to offer. A testimony of things, secret for ones who do not speak the language or do not understand either the way nor the quality of materials. It is easy to evolve inner dialog, feel, look for an idea, (and with all the senses you have most often), preserved sometimes like in a poem, living in an item with some form and purpose. 

And how it is possible to translate the foreign word, where it belongs to? It means handcrafted, good for handcrafts and the way of how to create things with your hands and is associated in its origin to man „not unskilled“ capable of creating things for life with just a simple tools – a spoon, bowl, chair, table and many other things too. Even the whole nice house maybe though it takes more skills possible to get by working hard for some time far from home maybe though that belongs to carpentry of course. Nevertheless there’s a direct connection in using the axe, working the fresh wood most often, making functional things. One needs to take into account the characteristics of the wood chosen, its qualities important as well as knowing how to go about it. Sloyd was taught as part of a holistic education in Finland and Sweden too. To help students develope hand eye coordination, accuracy and appreciate quality in a workmanship and honour handwork and physical labour.

 The tools used are simple – a saw, axe and knife plus some drill, a froe, a drawknife and the like for more challenging projects. In all the various shapes. Sometimes it is also some power machines like bandsaw, grinder or electric drill though these days the simple way of making without the need of being connected to the whole system is appreciated these days.

It is not like importing some foreign culture to here though we as a society are very open to this as there was always a mix of culture influences here in our country. Even here was the way of making things similar to the slöyd quite a common thing and so has its originality. Much like the japanese carpentry/joinery tradition so well known thanks to their patriotism and respect to the wood culture, the slöyd with its strong base for traditional in swedish culture has become a source of inspiration for greenwoodworking renaissance. Even here, slowly though with the beautiful period of rippening, is the beauty of the handmade woodenware getting more attention and more and more people are aware of that. It comes back in new editions of the books about our traditional crafts and especially thanks to few people who live in some alternative ways inspired by either tradition or other cultures or who are very well aware of how ingeniously it fits for the times A-gain changing it stays alive. 

There are some basic schools that gives more space for developing skills of workmanship. Of course it would be nice to give the children support so that they could freely go on in the choosen direction through all those years of studies. It is difficult to change when you want to study on higher levels of classic education system ie. high schools and further. But wouldn’t be very supportive the appreciation of the workmanship and some help with getting on a high skill levels for instance by cultural exchange or a chance to learn from experienced and succesful craftspeople directly? It is just sharing an idea that for sure exists a long time and i don’t know how is the situation at craftschools and artschools here very well. So maybe chances are and it is getting better. Though what i have heard from some young guys it is not that great. It is very often important how determined is the man making his own way of course. 

Thinking about the last years of learning to work with the wood and looking for the ways, paths.. I see that just work itself has given me the best knowledge of what it can be like. Though to learn from the works of others and traditions is very good too. Mindfullness not just copying although you often might feel slow. It is a good thing sometimes. First i was impressed, inspired by the work of japanese daiku and other craftsmen, artists (Especially potters thanks to the high quality of the czech teaware.) I am very happy i have learnt about a part of woodworking tradition from one part of the europe too and thanks to that i have met many interesting people with close feelings, longing to make things with openness, sincerity to what they see as the right way, humble yet bold in determination to avoid being caved-in by consumables, forge way and ENJOY we have it common. 

And we learn on may the spirit is  forever young 🙂 Also here is and will be something to learn from czech craftspeople about traditional ways to create various different things useful nowadays and very beautiful.

For better i have used some words and knowledge from Robin’s blog here.

Zanechat odpověď

Vyplňte detaily níže nebo klikněte na ikonu pro přihlášení:

Logo WordPress.com

Komentujete pomocí vašeho WordPress.com účtu. Odhlásit /  Změnit )

Google photo

Komentujete pomocí vašeho Google účtu. Odhlásit /  Změnit )

Twitter picture

Komentujete pomocí vašeho Twitter účtu. Odhlásit /  Změnit )

Facebook photo

Komentujete pomocí vašeho Facebook účtu. Odhlásit /  Změnit )

Připojování k %s

Tento web používá Akismet na redukci spamu. Zjistěte více o tom, jak jsou data z komentářů zpracovávána.