Nádherný výlet do Nasavrky, kde se mimochodem minulý víkend konalo Kaštanobraní – pivo, koláčky, zmrzlina atd. – všechno s chutí jedlých kaštanů. My jsme ale vyrazili o něco dřív, nasbírali něco na chuť a pro zpestření jídelníčku, ve kterém se často díky Elodie objevuje spolu s fresh&raw taky něco z „divočiny“. Takže tentokrát to bylo opět o pikniku během nenáročného toulání směrem do údolí a zpátky. Jíme venku často a věřte mi, i s minimální výbavou krásného dřevěného nádobí, které skoro nic neváží v porovnání s obdobně krásnou keramikou, je to vždy oslava dobrého jídla. Kaštany pečené přímo v ohni, respektive na žhavém uhlí, je také potřeba naříznout, vnitřní kožíšek, ve kterém jsou jádra zabalená, jde pak snadno oloupat. Příprava je to rychlá, krmě přímo fantastická.
Napadá mě: naši předci tyhle nádherné stromy nevysazovali zrovna často, přestože plody jsou skvělou alternativou (mouku jde přidat i do chleba), “ tak nejspíš kvůli jejich nárokům na stanoviště resp. klima je u nás najdete jen na několika místech, nicméně celkem často jako solitéry v parcích. Slyšeli jste už o konceptu jedlého lesa nebo zvyku vysazovat na podzim a na jaře stromy v krajině? Těším se na to, že půjde tyhle velikány vídat častěji a ochutnat první plody těch nově vysazených třeba ještě nebudu muset do příštího života 🙂
