Každým dnem teď přibývá lidí, které okouzlila krása a poetičnost dřevěných lžic a chtějí vyřezávat, mají čas a někteří neváhají nakupovat nářadí, ale chybí jim jakákoliv příležitost vidět, jak na to, krom internetu. Co se dá dělat, většina řemeslníků, kteří už mají zkušenosti a ví co a jak, je anglicky mluvících. Z fotek na netu nebo dokonce Fb těžko jde poznat co to vlastně je, jaká je kvalita a jaký osud má předmět po pořízení fotky.
Co se dá dělat, setkávat se v době šíření virusu nemůžeme. Lžice je základní až esenciální záležitost zeleného řezbářství a tak přidávám inspiraci.. Kéž se vám řezba daří, vyřezáváte lžice plně k užitku a nakonec i takové, které si klidně vezmete do luxusnější restaurace😏
Řežu tentokrát z rovného, je to jednodušší cesta – držení štípku je pro začátek určitě nazší. Tvar lžice je výběrem dřeva zásadně ovlivněný.StandArt velikost. Pokud chcete tvořit z větvě, potřebujete pěkně tvarovanou nebo téměř dvakrát větší průměr. První úsek sekerkové pouti za lžicí. Tvaruju spodní přední část misky. Tady je první nahlédnutí a následuje tvarování spodní části lžice. Tahle fotka je tu kvůli pozici těla vůči řezbářskému špalku. Základní vzchtávk je schod vzniklý dvěma řezy v různých rovinách. Názorně – odsekávání přes celou šířku štípku. Pokud začínáte… ..jděte na to raději takhle. Odsekávejte přes roh, jde to snáze než naráz napříč šíří. Podpora spodní poloviny štípku (schod), je vžycky vhod.Snazší práce! Úprava šířky, odsekávám ve spodní polovině – druhá ruka je daleko od ostří! Pro dokončení prostě vždycky kousek otočím. No a dostávám se na vrchní stranu – opakuju, sek za sekem, spodní polovina, hranu za hranou, není to volovina… Pokud to už máte v oku vzniká stříška a na hranách je‘ vida‘ síla „blanku“ lžiceSpodní polovina, konečně dotváříme do patřičného esíčka. Tady je potřeba to trefit a neodetnout moc!„Blank“ – štíp jsem si otočil abych odsekl kůru a potom znovu se vrátil k prohnutí u misky… .. Když se daří.. ..tak je to raz,.. ..dva, tři.. Beru akvarelku, jsou boží!Někdy stačí sledovat krásnou kresbu let, člověk by skoro zapoměl, že seká lžici 😄😉Na dva prsty široká miska lžice je fajn, dámská velikost. (Proč ženy nerady lžice s větší miskou? Třeba k tomu na blog napíšu pohádku 😏)Trocha akce, pokud začínáte, nezkoušejte to ještě plnou rychlostí. Tady sekerou netesám, neokříškuju, vůbec s ní nesekám, ale řežu! 🙂A došlo na parádní nástroj – „compound curve“, neboli pozvolna zakřivený, nůž. Buďte opatrní a k rukám milosrdní a odřezávejte jen tenké hoblinky.Tomu říkám seřez „na bramboru“, ale ve skutečnosti bude výsledkem krásný vejčitý tvar.Další z úchopů Ještě pořád je to jen „na bramboru“ ale už se začištěnou hranou.Práce a práce na držátku. Viz. výš a víšNo a tady je ☝️🙂 Mohli byste namítnout, že miska není tak moc vejčitá, ale záleží na úhlu pohledu.Dokončená první Velikonoční lžice 🙂
